Egyptské chrámy

Kóm Ombo

Nedaleko Asuánu se nachází známý chrámový komplex zasvěcený Harverovi, bohu se sokolí hlavou, a Sobekovi, krokodýlímu bohu, nesoucí název Kóm Ombo. Byl postaven ve 2. století př. n. l. za vlády Ptolemaia VI., ovšem i poté byl postupně zdoben a to i v době, kdy byl Egypt ovládán Římem.

Právě reliéfy dělají z tohoto chrámu zřejmě tak turisticky oblíbenou atrakci – nejznámější z nich se nachází na zadní stěně ochozu a je na něm vidět císař Traján, který právě obětuje bohům nejrůznější lékařské nástroje (kleště, amulety, skalpely a podobně).

Zásadní spojitost Kóm Ombo s krokodýlím bohem poznáte ve chvíli, když tam spatříte starověké mumie krokodýlů, které byly nalezeny v okolí. Kromě dvou mužských bohů však chrámovému komplexu vládne Háthor, bohyně s kravími rohy a ušima skotu, ztělesnění lásky, tance, hudby, sexu a mnohým dalších slastí.

Pocit z návštěvy chrámu jednoznačně vylepšuje také to, že je kolem něj vyhrazená zóna, do které nesmí vstupovat obchodníci, a proto nebudete obtěžováni nabídkami ke koupi suvenýrů či jídla.

Edfu

V blízkosti Kóm Ombo a řeky Nil se nachází chrámový komplex v Edfu zasvěcený bohu Hórovi a je vůbec největším chrámem, kde byl Horus uctíván. Jeho stavbu začal Ptolemaios III. roku 237 př. n. l. a dokončil ji až Ptolemaios XII. o téměř dvě století později v roce 57 př. n. l.

Chrám Edfu je relativně zachovalý a překvapivě zůstal zastřešený – to zřejmě díky tomu, že ho celý skryl písek a byl znovuobjeven až v roce 1798. Výkopové práce pak trvaly dalších 62 let. Hlavní škody, které na něm můžete vidět, jako např. sochy bez hlav, napáchali při svém plenění křesťané.

Nejvíce fotografovanou a tedy také nejznámější částí chrámu je jeho první pylon o rozměrech 36 krát 79 metrů, za nímž se nachází socha boha Hóra v podobě sokola. Reliéfy v okolí jej pak zobrazují v příběhu bitvy dobra a zla – Hór bojuje na straně dobra a Seth na straně zla.

Karnak

Velký chrámový komplex v Karnaku je zasvěcen bohu Amón-Réovi a byl budován od konce 3. tisíciletí do roku 30 př. n. l.

Tím hlavním ze všech zachovalých památek, co sem turisty láká, je Velký sloupový sál rozkládající se na ploše 102 krát 53 metrů, ve kterém se nachází celkem 134 monumentálních sloupů zdobených po celé jejich ploše mnoha rytinami.

Kdysi býval tento sál zastřešený, střecha se však již v průběhu věků rozpadla. Přesto sem dnes sluneční paprsky příliš nedopadají, protože jim stíní 6,5 až 15 metrů vysoké sloupy.

Hned po Velkém sloupovém sálu jsou v Karnaku též velmi ceněny:

Velké nádvoří

Největší nádvoří v Egyptě (8 000 metrů čtverečných) v jehož prostoru se nachází řada další památek jako Taharkova sloupová hala, beraní sfingy apod.

Posvátné jezírko

Tato posvátná vodní plocha o rozměrech 200 krát 117 metrů kdysi sloužila kněžím, kteří zde na člunech uctívali bohy a vykonávali očistu.

Obelisk královny Hatšepsut

Tento obelisk nechala vztyčit egyptská královna Hatšepsut na počest boha Amón-Réa. Původně sice byly dva, jeden z nich však byl zničen.

Skarabeus – nedaleko Posvátného jezírka se nachází socha ze žuly vytesaného skarabea, u kterého můžete často vidět dokola kroužící turisty. Průvodci o něm totiž vyprávějí pověst, že pokud Skarabea třikrát obejdete, budete mít štěstí (a obejdete-li ho sedmkrát, do roka budete mít svatbu a budete čekat potomka :) ).

Luxor

Chrámový komplex v Luxoru rozkládající se v těsné blízkosti Nilu je vůbec nejlépe zachovalým starověkým chrámem v Egyptě. Jeho hlavní část byla vybudována na konci 15. století př. n. l., ale stavba probíhala dále ještě další století. Byl zasvěcen Amónovi (bohu Slunce), Mut a Chonsovi (bohu Měsíce a synovi dvou předchozích).

Při vstupu do areálu Luxoru vás jistě zaujme alej sfing, jde však o pouze její malou část, která se dochovala – původně sfingy a vzrostlé stromy lemovaly cestu z Luxoru až do Karnaku.

Zajímavou podívanou hned za nimi skýtají dvě sochy Ramesse II. a jeden obelisk – původně bylo soch šest a obelisky byly dva. Sochy byly bohužel zničeny a jeden obelisk byl věnován Paříži, kde se dnes také nachází.

Za první pylonem uvidíte rozsáhlé nádvoří obehnané celkem 74 sloupy ve dvou řadách přecházejících do Velké sloupové kolonády, za kterou stojí chrám Amenhotepa III., jenž byl Římany přeměněn v kapli pro uctívání císaře.

Pilak

Chrámový komplex v Pilaku je menším nevlastním bratříčkem chrámů v Abú Simbelu, proslavil se totiž také především díky unikátnímu projektu na jeho záchranu. Původně se nacházel na stejnojmenném ostrově na řece Nil, ten měl být ovšem po dokončení Velké asuánské přehrady zaplavován vodou, a proto bylo rozhodnuto o přesunu chrámu jinam.

Dnes se nalézá na nevelkém ostrově Agílkia, a přestože neláká turisty po tisících, své obdivovatele, kteří se za ním nechají zavést malou rybářskou loďkou, si jistě najde. Nejznámější stavbou Pilaku je chrám bohyně Isidy (Eset). Zajímavostí je, že necelé století potom, co byl Pilak dokončen, ho nechal císař Justinián uzavřít. Následně byl silně poničen fanatickými křesťany a ti ho po jistou dobu používali jako kostel.