Pyramidy v Gíze

Gíza je egyptské město nacházející se přibližně dvacet kilometrů od centra Káhiry a správně spadá do Káhirské metropole. Je centrálním městem stejnojmenné oblasti a proslavilo se především díky tomu, že zde stojí světově zřejmě nejznámější pyramidy postavené před tisíci let – ty jsou dnes nazývány pyramidy v Gíze.

Na celém místním královském pohřebišti rozkládajícím se na západním břehu Nilu jsou pohřbeny stovky úředníků a významných osobností z období 4. dynastie, nejznámějšími osobami zde pohřbenými jsou však faraonové Chufu, Chefrén a Menkaure.

Cheopsova (Chufuova) pyramida

Faraón Chufu (řecky Cheops) byl starověký egyptský faraon, který vládl ve 26. století př. n. l. Byl synem krále Snofrua a královny Hetepheres I. a sám měl 9 mužských potomků. Jeho pohřební pyramida, kterou si nechal postavit, bývá často označována „Velká pyramida“ kvůli svým nevídaným rozměrům, ovšem ty ještě předčí způsob, jakým byla postavena.

Systém podzemních chodeb a odlehčovacích komor, které se v ní nacházejí, je totiž skutečně neobvyklý a králova komora byla dokonce postavena z červené žuly tak, aby odolala tlakům při zemětřeseních.

V minulosti byla tato pyramida obložena bílým vápencem, který způsoboval, že se od ní odrážely jasné sluneční paprsky, což byla na tehdejší dobu skutečně famózní podívaná. Vápenec však bohužel v průběhu století rozebrali Egypťané na jiné stavby v okolí.

Cheopsova pyramida měří neskutečných 138 metrů (původně měla dokonce 147 metrů) a váží více než 6 miliónů tun. O tom jak byla postavena, je vedena řada sporů, ale odborníci se shodují, že nebyly pravděpodobně použity žádné jeřáby – kameny přemisťovala armáda otroků i běžných pracovníků pomocí ramp, pák, válců a saní tažených voly.

Chefrénova (Rachefova) pyramida

Chefrénova pyramida měří o kapku méně než Cheopsova („pouhých 136,6 metrů“), ovšem díky jejímu umístění na skalní vyvýšenině a strmějšímu sklonu vypadá větší a často je s Velkou pyramidou zaměňována. Je možné ji poznat velmi snadno díky tomu, že u její špičky se nacházejí zbytky původního povrchu.

Její původní jméno znělo v překladu „Velký je Rachef“. Její stavbou se Rachef zřejmě chtěl vyrovnat svému otci Cheopsovi, ale kromě toho, že už dříve byla o cca 3 metry nižší, je také postavena o něco méně důmyslně a spáry mezi jejími bloky jsou často dost široké. Stavitelé se zřejmě chtěli vyhnout technicky složitým řešením jako těm, co jsou použity o Velké pyramidy, a tak stojí také na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra.

Menkaureova pyramida

Menkaureova pyramida leží 200 metrů od té Chefrénovy a měří 62 metrů (délka jedné strany její základny je 108 metrů). Faraón Menkaure byl též panovníkem z období 4. dynastie, ovšem samotná pyramida svou velikostí i nepříliš dobrým provedením předznamenávala konec této epochy (přesto však na rozdíl od Cheopsovy a Chefrénovy byla stavěna ze žuly místo méně kvalitního pískovce). Kvůli předčasné králově smrti však zůstala nedokončena a byla z velké části doskládána pouze sušenými cihlami.

Její původní jméno zní „Božský je Menkaure“, které v tomto případě prý s osobou panovníka částečně koresponduje. Menkaure totiž prý byl dobrotivý a za jeho vlády se Egypťanům vedlo lépe než za jeho předchůdců.

Pyramidy v Gíze a netradiční teorie Orionova pásu

Pyramidy v Gíze odedávna vzbuzují velký zájem, a proto v poslední době mnoho lidí zkoumalo jak způsob jejich stavby, tak jejich polohu. Jejich orientování dle světových stran je jasné téměř každému, kdo v jejich blízkosti vytáhne kompas, ovšem řada badatelů šla mnohem dál a tvrdí, že pozice pyramid ve skutečnosti schválně koreluje s rozestavením tří hvězd ze souhvězdí Orionu.

Zastánci této teorie tvrdí, že další pyramidy v okolí mohou být vnímány jako další hvězdy a řeka Nil jako Mléčná dráha, většina středoproudých egyptologů však něco takového jednoznačně odmítá.